POUTNÍ CESTY V ČECHÁCH

Nehlásíme se k víře. A přesto vyrážíme na poutní cesty, po kterých lidé putovali už před staletími. Ne kvůli dogmatům, ale kvůli tichu, krajině – a sobě samým. S úctou k místům i těm, kteří formovali naši historii a paměť. Možná si to neříkáme nahlas, ale cítíme, že k téhle zemi patříme víc, než si někdy myslíme.

Česko: nejateističtější země Evropy, která oživuje desítky poutních stezek

Když se řekne „česká víra“, mnohým se vybaví zamčené kostely a statistiky plné „nevěřících“. A opravdu – podle posledního sčítání lidu se více než 70 % obyvatel České republiky nehlásí k žádné církvi. V evropském měřítku držíme prvenství: jsme nejsekulárnější národ kontinentu.

A přesto – nebo právě proto? – se v české krajině znovu rozvíjejí kilometry poutních cest. Některé duchovní, jiné kulturní, často hluboce kontemplativní a také navázané na naši historii, paměť i identitu. Podstata, která kdysi náležela církvi, je dnes objevována zcela novými poutníky. Nehledají dogma – hledají smysl.

Vymezili jsme se vůči institucionálním formám víry, ale neztratili jsme touhu po tichu, po hlubším prožitku, po cestě k sobě samým. Putování českou krajinou tak není jen fyzickým výkonem – je v něm i hledání klidu, návrat ke kořenům i prostor pro vlastní pojetí spirituality a hlubšího poznávání naší krajiny.

Poutní stezky, které mluví jiným jazykem

V následujícím přehledu najdete poutní trasy, které vedou skrze českou krajinu i historii. Ať už putujete za svatým Jakubem, svatou Ludmilou nebo po stopách Jana Husa, každá cesta je jiná – a přesto mají něco společného vedou - k prožitku i uvědomění, že většině z nás záleží na to stejném, abychom se tu měli fajn…jen na to často zapomínáme.

POUTNÍ CESTY V ČECHÁCH:

SVATOJAKUBSKÉ CESTY (Camino)

Svatojakubské poutní cesty, které procházejí Českou republikou, jsou součástí rozsáhlé evropské sítě vedoucí do španělského Santiaga de Compostela. V Česku se můžete vydat po šesti trasách, které propojují naši zemi s poutními stezkami v Německu, Polsku a Rakousku. Vedou krajinou přes staré zemské stezky.

• Žitavská (149 km)

• Všerubská (205 km)

• Železná (257 km)

• Východočeská (270 km)

• Jihočeská (213 km)

• Moravskoslezská (277 km)

Kdo byl svatý Jakub a proč k němu putují tisíce lidí dodnes?

Jakub Starší, jeden z nejbližších Ježíšových učedníků, patřil mezi první apoštoly. Po Kristově smrti se vydal šířit křesťanství až na území dnešního Španělska. Roku 44 byl však umučen a jeho tělo podle legend spočinulo na opuštěném místě, které dnes známe jako Santiago de Compostela. Místo jeho posledního odpočinku mělo být později znovuobjeveno díky zářivým hvězdám, které na něj ukázaly – právě z toho vznikl i název města, doslova „svatý Jakub v poli hvězd“.

V roce 899 zde byl postaven kostel, jenž se rychle stal významným centrem křesťanské poutní tradice. Putování do Santiaga si uchovalo svůj význam i po staletí – a dnes je svatojakubská cesta nejen duchovním zážitkem, ale i kulturním fenoménem. V roce 1993 byla tato poutní trasa zařazena na seznam světového dědictví UNESCO.

Více na: Ultreia  – hlavní hybatel poutnické renesance v Česku.

BLANÍK – ŘÍP a ŘÍP – BLANÍK

Dvě trasy spojující mýtická místa české identity.

• Blaník–Říp (190 km)

vznikla v roce 2019 a nese s sebou motto: „Poznej českou zemi a sám sebe.“ Vede v sedmi etapách napříč krajinou a spojuje dvě místa nabitá českou mytologií. Blaník – se svými legendárními rytíři, kteří prý vyjedou, až bude národu nejhůř – symbolizuje ochranu a víru ve spravedlnost. Hora Říp, odkud podle pověsti praotec Čech poprvé pohlédl na zemi budoucího domova, naopak představuje začátek, zrod a naději.

• Říp–Blaník (285 km)

byla otevřena v roce 2022. Je delší a nabízí hlubší kontemplaci nad krajinou, historií i naší současností. Vychází z Řípu a končí u Blaníku – jako kdybychom šli od počátku k ochraně, od kořenů k zodpovědnosti. Stejně jako pohled praotce Čech z vrcholu Řípu nabídl tehdy budoucnost, i my dnes můžeme díky cestě získat nový nadhled nad vlastním životem.

Více na: Spolek Cesta Česka 

VIA SANCTA MARIANA

(Praha – Stará Boleslav, 26 km)

Nejstarší poutní cesta v Čechách

Na první pohled nenápadná, ale historicky nesmírně významná – taková je Via Sancta, starobylá poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi. Její počátky sahají až do 10. století, kdy se po ní vydal Boleslav II., synovec sv. Václava, na kající pouť. Chtěl tak odčinit čin svého otce, který svatého knížete zavraždil. Od té doby se po této trase vydávali poutníci – a stala se tak první poutní cestou v Čechách.

V 17. století lemovalo trasu 44 kaplí, z nichž se dodnes zachovalo jen třináct. Mnohé zmizely, jiné chátrají, ale touha po jejich obnově trvá. Tyto kaple nejsou jen historickými památkami – jsou symboly duchovní paměti národa, víry, pokory a snahy o smíření.

Cesta se dočkala znovuobjevení a postupné obnovy v roce 2019. Od té doby probíhají každoroční poutě, mše svaté a Modlitby za národ, zvláště v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde se historie propojuje s přítomností a duchovní poselství této trasy znovu ožívá.

Více na: Spolek Via Sancta Mariana

HUSOVA CESTA

(Praha – Kostnice, 790 km)

Poutí za pravdou z Prahy do Kostnice - Husovo muzeum.

Pěší trasa dlouhá 790 km sleduje poslední životní pouť mistra Jana Husa z Prahy do Kostnice, kde byl v roce 1415 upálen. Cesta začíná u Betlémské kaple, prochází krajinou západních Čech přes hrad Krakovec, pokračuje přes Bärnau, Norimberk a Ulm až k Bodamskému jezeru a Kostnice.

Husova cesta je rozdělena do tří částí:

• Česká část (250 km): Praha – Krakovec – Bärnau

• Zlatá cesta v Bavorsku (150 km): Bärnau – Norimberk

• Svatojakubská trasa (cca 390 km): Norimberk – Kostnice

Více na: Husova cesta

CYRILOMETODĚJSKÁ POUTNÍ STEZKA

Rozsáhlá síť poutních tras směřuje na jedno z nejvýznamnějších duchovních míst na Moravě – Velehrad – a vede z různých koutů Česka i Evropy.

Hlavní trasy zahrnují:

Svatý Kopeček - Velehrad (109 km)

Jablunkov - Pustevny - Velehrad (205 km)

Vranov - Velehrad (98 km)

Skalka u Trenčína - Žítková - Velehrad (88 km)

Do budoucna se plánuje prodloužení trasy až do Itálie a na Balkán. Už nyní je však Cyrilometodějská stezka oficiálně uznanou Kulturní stezkou Rady Evropy, do níž se zapojilo deset zemí včetně Česka, Slovenska, Polska, Řecka či Itálie.

Více na: Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje (EKSCM)

VINTÍŘOVA STEZKA

(Niederalteich – Praha, 224 km)

Svatý Vintíř – poutník, poustevník a diplomat mezi světy

Možná o něm neslyšíme tak často jako o svatém Václavovi nebo svaté Ludmile, ale Vintíř rozhodně patří mezi výrazné postavy duchovní historie našich zemí. Pocházel z německého šlechtického rodu, ale svůj život zasvětil klášternímu životu, samotě a smiřování znepřátelených stran. Přes hranice tehdejší říše a českého knížectví se pohyboval nejen fyzicky, ale i symbolicky – jako most mezi dvěma kulturami.

Většinu života strávil v oblasti Šumavy a Bavorského lesa, kde pomáhal proměňovat neprostupné hvozdy v místa k životu. Založil klášter v Rinchnachu a díky tomu se mu někdy říká i „první obyvatel Šumavy“. Vedle duchovní činnosti sehrál roli i v politice – roku 1040 se například zapojil do mírových jednání mezi římským císařem a českým knížetem.

Nově vede cesta až do Prahy do Břevnovského kláštera.

Více na: Svatá Ludmila

STEZKA SV. LUDMILY

(Mělník – Tetín, 132 km)

Poutní cesta první české světice

Trasa vede přes významná místa spojená s počátky českého státu – Budeč, Levý Hradec, Pražský hrad, ale také Karlštejn, Svatý Jan pod Skalou a nakonec Tetín, kde je Ludmila dodnes uctívána

Více na: Svatá Ludmila

Možná se víře vyhýbáme jako slovu. Možná se bojíme dogmat, institucí, starých zranění. Ale když se vydáme na cestu – ať už krátkou nebo dlouhou – začneme vnímat, že tu něco přece jen je. V krajině, v paměti míst, v příbězích, které jsme jako národ prožili.

Putování nám nic nenutí. Jen nabízí prostor- na vlastní tempo, na ticho, svůj směr a vlastní volbu…

A možná právě proto dnes poutní cesty znovu ožívají – ne jako náboženský akt, ale jako tichý návrat k sobě. A k Zemi, která v nás zůstává, i když na ni občas zapomeneme.